Jdi na obsah Jdi na menu
 


Křik nivy lahovické

18. 6. 2014

..

EKODISK

Článek:

Křik nivy lahovické

Autor:

FENCL, Jiří

Zdroj:

Nika, 2000, č. 03-04

Zapsal:

KOVÁŘ, Roman

Křik nivy lahovické


Svět je nádherná kniha, má však jen
malou cenu pro toho, kdo neumí číst
Pamela Goldoni

Úvod

Lidé a jejich potřeby jsou jen opadavým listovím na stromu života, který je ve viditelném reálu reprezentován bioklimatickými a hydrogeologickými charakteristikami prostředí .
Přes určité pokusy nechovat se utilitárně a tedy nezodpovědně, kráčíme cestou neudržitelného způsobu života. Jedním z mnoha příkladů je nachylující se osud pravobřežní (i levobřežní ?, viz Územní plán Prahy) nivy řeky Berounky v těsné blízkosti soutoku s Vltavou, přibližně od lahovického mostu k Velkotržnici v Lipencích, ev. v dalším pokračování. Celková plocha zachovalého nivního území této oblasti jsou stovky ha. Na ploše zatím asi 70 ha se plánuje těžba štěrkopísku.

Niva tvoří na území Prahy jedinečnou, neobvyklou až bukolickou přírodní scenerii s téměř meditativní atmosférou, jejíž význam je, jak vyplývá ze situace, nejen nedoceněn, ale je ohrožena i její existence. Pohled z lahovického mostu či z výšin strany radotínské nebo zbraslavské je možno ve chvíli ztišení prožít velmi intenzivně. Levobřežní niva na k.ú. Radotín je již značně urbanizována, přičemž část původních objektů je ve zchátralém stavu, další jsou využívány.

Rozsáhlé pravěké osídlení na obou březích nynějšího toku Berounky je doložitelné řadou kulturních vrstev, částečně prozkoumaných a zdokumentovaných. Hydrologický aspekt území je nepopiratelný. Nejúrodnější nivní půda, hodnocena pomocí bonitovaných půdně ekologických jednotek (BPEJ) na 2.56.00, I. tř. ochrany zem. půdy) je dalším a také rozhodujícím důvodem zatímní ochrany, jak bude dále doloženo. Plocha je významná i z hlediska zajištění funkčnosti Územního systému ekologické stability (ÚSES), ať již stanoveného či faktického. Těžba štěrkopísku i plánovaný dopravní okruh jsou v překryvu s 2. PHO vodárenského odběru v Praze-Podolí. Další, dosud existující překážkou těžby je hydrologický pozorovací vrt (vrty) ČHMÚ a jeho ochranné 500 m pásmo. Dosud účinnou ochranou, znemožňující zakreslení dobývacího území do územně plánovací dokumentace Územního plánu Prahy je stanovisko místně, věcně a funkčně příslušného odboru MŽP, který nevydal souhlas (zatím) s vynětím chráněného ložiskového území ze zemědělského půdního fondu. Snahu těžařů štěrkopísku předjímal již návrh Územního plánu hl.m. Prahy v r. l995 (ÚP schválen 9.9.1999 bez zákresu vodních ploch), kde byly již zakresleny v přepokládaných dobývacích prostorech Lahovice a Lahovice I dvě rekreační vodní plochy (bez uvedení do souvislosti s plánovanou těžbou). Úvahy o sportovně rekreačním využítí území se objevují i ve výhledových koncepcích rozvoje diskutovaného území. V případě uskutečnění záměru těžby dojde také k různě intenzivnímu kontaktu (střetu zájmů) s předpokládanými stavebními, rekreačními a dopravními aktivitami v dotčeném území.

Mocnost ložiska bilančních zásob štěrkopísku dosahuje dle údajů Geofondu ČR až 10 m. Jeho strategická poloha vůči betonárně ve zbraslavském kamenolomu i dalším a k cementárně Radotín je zřejmá, jde pouze o několik kilometrů. Blízkost silničních a železničních komunikací, jakož i sousedství radotínského přístavu přirozeně a neodolatelně přitahuje zájem těžební organizace, která již v r. 1995 nechala provést geologický průzkum (viz dále), potvrzující výhodnost zamýšlené těžby. Ta je zřejmá i proto,že v r. 2001 bude zahájena stavba silničního okruhu kolem Prahy. Částí je i stavba 514, Slivenec – Lahovice, přecházející přes uvažované území. I zde dojde ke střetu zájmů, viz prameny (1,3,11). Varianta „S“, předložená MŽP, na základě podnětu nevládních organizací STUŽ a Duha k dokumentaci dle zák. 244/1992, (EIA) míjí základní geologicky a paleontologicky chráněná území. Uvedená dopravní stavba i plánovaná těžba štěrkopísku protínají ochranné pásmo navrženého či již odsouhlaseného nadregionálního biokoridoru Vltavy i Berounky a přírodní památky Krňov a jeho ochranného pásma. Autoři dokumentace (dle zák. 244/1992 Sb.) pouze konstatují konfliktnost střetů varianty J i S s krajinným rázem a dalšími skutečnostmi. Tato podstatná zjištění zcela scházejí v závěrech a doporučeních, která mají být jednoznačná a konkretní, jak lze logicky předpokládat.

Jednostranně a účelově nazíráno, jsou zde ideální podmínky pro exploataci území. Spolu s plánovaným zahuštěním infrastruktury má být trvalé znehodnocení krajiny dokonáno. Divně je předena územně plánovací nit. Dravé, expanzivní dopravní a těžařské trendy pokračují. Uváděná úspora pohonných hmot přepravců a související nižší bilanční znečištění ovzduší zkrácením přepravních vzdáleností jsou ovšem nepřehlédnutelnými účelovými protiargumenty.

Pouze pro úplnost uvádím dosavadní velmi nízký stupeň využití druhotných stavebních surovin se všemi souvisejícími příčinami a následky cenovými a dalšími . Viz také program státní surovinové politiky, střednědobou rezortní politiku MPO atd. (7).


Geologie a hydrologie území

Dle údajů Geofondu ČR, viz (2), lze uvést následující základní charakteristiky území:
Jde především o dvě ložisková území : Lahovice a Lahovice I (údaje o ložisku Lahovice I jsou v závorce) a další ložisková území na k.ú. Lipence .
Ložisko Lahovice: k.ú. Lahovice (dtto a k.ú. Zbraslav)
Organizace : Kámen Zbraslav (dtto)
Registr : bilancované ložisko (výhradní) (dtto)
Ochrana : chráněno CHLÚ (chráněné ložiskové území) (dtto)
Střety : ochrana půdy, zdroje pitné vody (dtto)
Mocnost : průměrná 8,1 m ( 6,5 m)
Bilanční zásoby : 1,829 mil. m3 ( 3,058 mil. m3)
Morfologie: mocnost skrývky 0,9 – 3 m (4,2 – 9,7 m) prům. délka ložiska 630 m ( 770 m), průměrná šířka ložiska 360 m ( 400 m)

Mineralogická a petrografická charakteristika

Surovina je štěrk s pískem v poměru 60 : 40 (dtto)

Hydrologické poměry

Ve zkoumané části ložiska jsou příznivé podmínky pro těžbu z vody (dtto) . Stanoven ochranný pilíř vůči Berounce (dtto) . Dle hydrologické klasifikace je ložisko zařaditelné do 3. stupně (2. stupně) – leží v pásmu inundace a zčásti pod erozivní základnou (dtto) .
Koeficient filtrace K = 2,17.10-4 m/sec . (dtto) .



Základní kondiční parametry

Hydrologická podmínka – min. mocnost suroviny pod hladinou podzemní vody 4 m ( 1 m) .



Faktory ovlivňující využití (střety zájmů)

Ložisko je severním pokračováním ložiska Lahovice I . (ložisko je jižním pokračováním ložiska Lahovice)
Jihozápadně od lahovického dvora je objekt stálé pozorovací sítě ČHMÚ s ochranným pásmem o poloměru 500 m , které prozatím blokuje využití převážné části zásob (dtto). Místní orgán státní správy požaduje splnění určitých podmínek režimu podzemních vod a dopravních změn, spojených s těžbou (dtto) .

Způsob otevírky

Těžba z vody plovoucím bagrem (dtto) . 226 tis. m3 skrývky (neuvedeno) .

Z uvedených parametrů vyplývá mohutnost uvedeného záměru těžby . Např. při těžbě 200 tis.t/rok (hranice pro posuzování dle zák . 244/1992 Sb. o posuzování vlivu na životní prostředí) za předpokladu postupného vytěžení uvedených bilančních zásob volných, prozkoumaných a vyhledaných – v CHLÚ Lahovice a Lahovice I (bez CHLÚ na k.ú. Lipence) tj. celkem 6,046 mil. m3, ( 12,092 mil. t) - délka těžby bilančních zásob by byla přibližně 60 let. Při přepravě v množstvích po 10 t štěrkopísku by bylo třeba uskutečnit 1,209 mil. jízd tam a zpět.

Další CHLÚ je v k.ú. Lipence. Zásoby vyhledané, volné – 313 tis. m3 štěrkopísku. Možné střety zájmů : ochrana půdy, prameny minerálních vod. Průměrná délka ložiska 400 m, šíře 200 m. Průměrná mocnost suroviny je v 1. části 8 m, v druhé části 7,7 m.

Je nepopiratelné, že tok řeky a niva tvoří jeden funkční celek . Odstraněním uvedeného ložiska štěrkopísku by došlo k degradaci přirozené funkce vodního toku (jinou záležitostí je průběžná těžba štěrkopísku v řečišti jako předpoklad funkční říční přepravy nákladů). Ekologický stav krajiny závisí na stavu vodního režimu , včetně schopnosti podloží, zadržovat vodu. I zde je zřejmé, že pouze složkový, nikoliv integrovaný, (celostní) přístup k ochraně krajiny a přírody silně omezuje rozsah a dosah možností uchování skutečných hodnot ve smyslu zásad udržitelného způsobu života .

Expertiza, viz (1), uvádí nutnost zpracování mapy zranitelnosti silně propustného horninového prostředí pro oblast soutoku Vltavy s Berounkou s konstatováním, že pouhý popis geologických a hydrogeologických poměrů bez další interpretace neříká nic o možnosti znečištění horninového prostředí a následně i podzemní vody. Především z geologického a inženýrskogeologického hlediska považuje ČGÚ předloženou dokumentaci za neúplnou, nepřesnou, s podstatnými věcnými chybami.
Dle další expertizy, viz (11), bude mít výrazný dopad na hydrogeologii a stav ovzduší (ztížené odvětrávání pražské kotliny) způsob přemostění soutoku Vltavy a Berounky s dopadem na chráněné přírodní prvky v nivách obou řek.


Archeologie
V letech 1955-60 bylo na písečné duně v místě rušené silnice Lahovice-Radotín a výstavbě nové, v osadě Lahovičky, poloha Suchý/Holý Vrch prozkoumáno Archeologickým ústavem Praha 401 hrobů, datovaných do konce 9.- pol. 11.století. Zhruba dalších 40 bylo zničeno již v r. 1954. Hroby zabíhaly i pod cestu státního statku. Pohřebiště je největší ve střednich Čechách (možná vůbec v Čechách), byly zjištěny vampyrické praktiky, z důvodů obavy z návratu mrtvých, proto část z nich byla znovu otevírána. Některé hroby byly i bohatě vybaveny, byly nalezeny jantarové korále, stříbrné záušnice, vědra., nádoby, kování štítů apod. Hroby byly hloubeny i do štěrkového podloží. K tomuto velmi významnému pohřebišti chybí dosud nález osady či osad, které bychom mohli očekávat ve vzdálenosti 200- 600 m od okrajů pohřebiště.
Na katastru obce nebylo dosud zachyceno pravěké osídleni, což lze rovněž očekávat.Pravěké nálezy jsou zastoupeny na katastru Radotina a Modřan a to poměrně hustě.

Z hlediska archeologické ochrany možných lokalit je třeba počítat s poměrně vysokou sumou na předstihový záchranný výzkum a permanentní archeologický dohled.
Viz sdělení PhDr. N. Profantové z Archeologického ústavu Praha (9).

Závěry

Neschází snaha o poměrně důkladné, v mezích možností použité metodiky objektivní krajinářské posouzení, viz (3). (Je nutno přihlédnout k nutným neurčitostem kvantifikace při kvantifikaci estetických vjemů, daných genotypem i fenotypem vnímatele - posuzovatele). Postrádám ale především skutečné respektování zjištění a poznatků ve výsledném stanovisku, důležitém pro následné správní rozhodování dotčeného orgánu ochrany přírody. Všudypřítomné reality života jsou velmi pravděpodobným vysvětlením. Připomínám, pro úplnost, známá ustanovení § 12, zák . 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny - o ochraně krajinného rázu, vázaný ovšem na souhlas orgánu ochrany přírody, § 90 stejného zákona, odst. 4 „Zákon o ochraně přírody a krajiny a předpisy vydané k jeho provedení jsou zvláštními předpisy ve vztahu k předpisům o lesích,vodách,územním plánování a stavebním řádu, o ochraně nerostného bohatství, ochraně zemědělského půdního fondu, myslivosti a rybářství.§ 126 a § 136 zák. 50/1976 Sb. (stavební zákon) atd. Praxe je jiná.
Není mi známo, zda bylo využito možnosti posuzujícího orgánu ochrany přírody požadovat, aby záměr byl zobrazen počítačovou fotomontáží, věrohodným (!) zákresem do panoramatického snímku, obrazovým znázorněním či dalšími prostředky, tak aby záměr byl dostatečně ilustrativní.

V případě skrývky a odtěžení štěrkopísku z CHLÚ Lahovice a Lahovice I i realizací stavby 514 dojde k trvalé , nevratné degradaci krajiny, poškození její ekologické funkce, zvláště nepříznivým hydrologickým i estetickým změnám a zpřetrhání jemného přediva svědectví a paměti o kontinuitě jejího trvání, historického a kulturního povědomí, již tak pokleslému.

Všeobecně je možno říci, že k problémům integrované ochrany přírodního a kulturního dědictví přispívá i stav současného českého práva. Je neutěšený, včetně práva environmentálního. Stejná situace je i v jeho vymahatelnosti. Scházejí pro to systémové předpoklady. Je zřejmé a vysvětlitelné, že při oceňování přírody a jejích environmentálních zdrojů selhává i tržní ekonomika, viz např. odkazy (10, 3). Touha velké, konzumně orientované části společnosti po životě v ruderálním blahobytu je příliš silná.
Skutečností je , že dosud nefunguje oceňování ekologických funkcí přírodních statků . Také proto nedochází k internalizaci externalit . Dosud aplikovaný , poněkud inkrustovaný, složkový a nikoliv integrovaný přístup k ochraně přírody, krajiny a architektury a kulturních památek vůbec je v důsledku toho málo účinný. I jiné problémy a souvislosti (např. nenaplněnost zásad státní surovinové politiky) doplňují neutěšený pohled na perspektivy ochrany prostředí . Správné ocenění ekologických funkcí daného prostředí (zatím ne zcela vyřešený úkol) by mělo patřit k základním korektivům exploatačního úsilí podnikajících subjektů . Zodpovědná zamyšlení nad poměrem veřejných a soukromých užitků investičních záměrů, pokud se vyskytují, mají pouze proklamativní funkci, milosrdně překrývající často jiný obsah, viz např. preambuli k Územnímu plánu Prahy. Výsledkem je často se vyskytující technokratická kolonizace území.

Co dělat ? Stav je změnitelný pouze společným pozitivním zájmem a účinnou koordinací moci zákonodárné, výkonné a soudní, masivním, trvalým tlakem ze strany podstatné části občanů a nevládních organizací a medializací sporných projektů. To platí i pro uchování lahovické nivy.

Utichne její křik zachováním či vytěžením ? Ještě je čas na záchranu, co pro to uděláme ?

Mapa

Jiří Fencl